|
|
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
|
|
|
Maďarské povstání roku 1956 z hlediska transitologické teorie
Slezáková, Radka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Cílem práce Maďarské povstání 1956 z hlediska transitologické teorie je aplikace těchto teorií na proces probíhající v Maďarsku v letech 1953-1956 a ústící v povstání z roku 1956, který se odehrál tedy ještě před jejich vznikem. Aplikace transitologické teorie umožnila politologickou analýzu celého procesu, a také prověřila transitologickou teorii samotnou, především její univerzálnost. V první části je nastíněna transitologie jako politologická disciplína, její vznik a vývoj, autoři a jejich studie, kterými přispěli k jejímu rozvoji. Zdůraznila jsem především nejznámější teorie, především od Samuela Huntingtona a také Adama Przeworského. S pomocí těchto teorií jsem provedla analýzu, které jsem věnovala druhou část. Zaměřila jsem se hlavně na postavení mimorežimní opozice a reformního křídla a zastánců tvrdé linie v rámci režimu. Zvážila jsem roli Sovětského svazu. Sovětské tanky nakonec maďarské povstání potlačily. Přesto jsem prozkoumala, zda by rok 1956 znamenal v Maďarsku přechod k demokracii či k nějaké hybridní formě demokracie, nebýt sovětské intervence, právě pomocí aplikace později vzniklé transitologické teorie na maďarský příklad. Na základě prostudovaných faktů jsem dospěla k závěru, že by skutečně k nějaké formě demokracie v této zemi došlo. Provedla jsem náčrt případné podoby...
|
|
|
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 12. 6. 2013 do 31. 12. 2013 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na obsah článků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu ve spojení s analýzou kvalitativní, jejichž prostřednictvím jsem odpovídala na základní výzkumnou otázku, jak média zobrazovala Janu N., a to ještě před vynesením rozsudku ve věci samé. Tedy zda články o kauze byly schopny ovlivnit čtenářovo vnímání Jany N. a jejího jednání jako odsouzeníhodné, ať již morálně, společensky či trestně právně. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v pojetí mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je členěna do třech základních částí, a to části teoretické, obsahující teoretický exkurz a popis kauzy, druhá část je zaměřena na popis zvolené metodologie výzkumu a na ni navazuje třetí část prezentující analýzu a její výsledky. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že média Janu N. odsoudila ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
|
|
|
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
|
host ::
RSS.